Na avízo od kamaráda, který objevil inzerát, nabízející původní pětsetdvojku a hlavně zcela kompletní, včetně onoho posvátného krytu řetězu, bylo mé pilné shánění naráz u konce. Skútr se nacházel kousek od Holic a za cenu zcela tržní, ale to kompenzoval nádherný původní stav. Nastalo velké dilema, jestli renovovat nebo nechat prase oprýskané, leč původní. Nakonec zvítězila renovace. K mému úžasu to šlo velmi dobře, nikde nic nebylo předěláváno a zlepšováno domácím kutilem. Stav tachometru byl něco přes čtyřicet tisíc kilometrů. Renovaci jsem zvládl asi za čtyři měsíce, bylo to příjemné zpestření nekonečné zimy.

S rekonstrukcí mě pomohl známý skútrařský guru Tomáš B. a byla to spolupráce víc než výborná a myslím si, že na výsledku je to znát. Replikové díly nebyly použity, kromě výfuku a kolene, dokonce i většinu spojovacího materiálu jsem zrenovoval a použil. Výfukové potrubí jsem zakoupil již zmiňovanou repliku, ale opět jako vždy u českých replik přesnost tvaru špatná. Musel jsem upravit zadní držáček a největším pobavením bylo, že vložku výfuku výrobce montuje obráceně. A o těsnosti tlumiče nemluvě. Jednalo o výrobek české renomované rodinné firmy, bohužel.

Jako oříšek se nakonec ukázalo vyčištění palivové nádrže, protože její plochý tvar znemožňuje použití oněch přetajných jawystických method. Zadní čelo se muselo ve sváru vyřezat, nádrž vypískovat a pak zpět zavařit a provést zkoušku těsnosti. Odstín barvy skútru byl ponechán původní, bohužel chromové části se musely nechat znovu pochromovat, což bylo finančně náročné. Co se týká mechanického opotřebení celé motorky, tak to bylo velmi malé, protože se ji evidentně v minulosti dostávalo víc než pečlivého zacházení. Ovšem všechny pouzdra čepů se měnily, aby se zamezilo onomu plavnému pohybu při jízdě. Například i pneumatiky byly jako nové, nebo i bowdeny.

Celou renovaci, bych shrnul jako absolutně bezproblémovou a skútr při zajíždění funguje opravdu bez porodních bolestí, což se nedalo říct o jiných motocyklech, které jsem renovoval. Jízda na pětsetdvojce je velmi pohodlná a budí v provozu nemalou pozornost kolemjdoucích. Je to jeden z nejvydařenějších a hlavně nejhezčích motocyklů československé výroby.

M. Olejko

Na mnoha čízách bylo vidět, že slouží svým majitelům k častým jízdám, dlouho a věrně a že by si už už zasloužily nějakou tu menší investici . Naopak, na jiných vystavených strojích bylo vidět, že si jezdci svých strojů náležitě cení a dokáží je udržet v krásném stavu a dokonce je i špičkově renovovat či restaurovat.

Jedni i druzí vyrazili od výstaviště nejprve na Šelepku č.1, což, jak brňáci vědí, je kultovní hospůdka a také místo, kde skútraři pravidelně schůzují. Zde proběhlo fotografování seřazených strojů a tady se také kolona skútrařů rozdělila.

Jak jsem záhy pochopil, byly připraveny dvě varianty vyjížďky. Zatímco cílem první skupiny bylo místo posledního odpočinku jednoho z kolegů skútrařů, já jsem se přidal k té druhé, větší a „lesklejší“ a vyrazil za ní směrem na Bílovice do Ruprechtova.

Bohužel jsem musel také plnit jiné povinnosti a tak jsem dal za Řícmanicemi pestrému hejnu dvaceti krásných skútrů sbohem. A jak jsem později slyšel, přišel jsem tak o další, skvělý program…

Škoda. Ale určitě příště pojedu zase!

JiříK

Sraz byl na benzínce u brněnského Boby centra. Po deváté hodině vyrazil malý konvojík parníků přes Soběšice směr Blansko.

Krásný, podzimní den, dal vyniknout přírodě a krajině Moravského krasu. Trasa jízdy byla velmi dobře promyšlená, s několika zastávkami na opravdu zajímavých místech. A tak jsem si, jedoucí na svém, čerstvě zrenovovaném oři, vychutnával pohled na všechny ty barevné skútříky, plující přede mnou po klikatých silničkách našeho Moravského krasu. Prostě NÁDHERA!

Musel jsem se, bohužel, předčasně odpojit a tak mně minuly ty ony věhlasné rybí speciality, podávané na výlovu rybníka v Jedovnicích. Někteří CCK členové se při té udalosti, jenom jakoby náhodou, vyskytovali. Že Žako?

Můj stroj absolvoval po renovaci svoji premiéru a tak měl co dělat aby ostatní stíhal. Dokonce se jedna muška, potvůrka, vyskytla, ale s jejím vychytáním mi bleskově pomohl Tom “Mekgajvr“ Svoboda, čímž mu tímto opravdu děkuji!

Nesporně největší výkon dne podal skútrař, který na akci dorazil po ose! z Uherského Brodu se svým, a nutno podotknout, velmi pěkně renovovaným, prasátkem.

Můj zážitek? Byla to opravdu velmi vydařená akce a organizátorům patří velký dík. A příště? Hmmm … no … asi … chvilku … zapřemýšlím… Jestli teď někdo zapochyboval, tak se velmi plete. SAMOZŘJEMĚ, ŽE JEDU OPĚT!

J.K.

Zdá se, že v letošní rok je v CCK ve znamení skútrů. Další renovaci, tentokrát 501ky, dokončil v těchto dnech Arnie. A jak se zdá, skútrománie ještě zdaleka nekončí…

Redakce

Skútr prodělal v době svého mládí nějakou menší nemilou příhodu, ale oprava byla provedena kvalitně, profesionálně a na první pohled není znát. Až na tuto maličkost se dá říct, že stroj je v naprosto původním stavu. Dobový tuning se projevil jen dodatečnou instalací páru gumových nášlapů a skútřík má i kompletní, jinak nedostatkový, kryt řetězu!

Při porovnání s jinou 502-kou, vyrobenou o necelý rok později, je vidět několik odlišných detailů, např. jiné upevnění klaksonu, jiné provedení gumového těsnění směrových světel, uložení řadicí páky atp. Srovnávací foto přineseme později.

Tak kluci, ať vám to spolu dobře jezdí.

Redakce