Octavia – česká klasika

Spartaky a Octavie zná v republice každý, kdo alespoň trochu přičichl k benzínu a veteránům. Zatímco Felicie se sbírají a renovují „odjakživa“, u těchto vozů tomu tak donedávna nebylo. V následujících řádcích se pokusím ve stručnosti jednu takovou renovaci popsat. Podotýkám, že text není předkládán jako návod hodný následování.

Octavia - česká klasika

Předmětem renovace se stala Octavie typ 985, vyrobená v prosinci roku 1959. Zastávám názor, že je lépe pořídit vůz v dobrém nebo alespoň původním stavu. I když to znamená vyšší pořizovací cenu, ve finále renovace takového vozu vyjde levněji, než v případě rekonstrukce zdarma získaného, naskrz zrezivělého polovraku. Vozů tohoto typu a v dobrém stavu je stále ještě dostatek.

Předchozí majitel procestoval s autem celou Evropu, přesto byl vůz v dobrém stavu. Klasický problém byl s korozí předních blatníků, prahů a částí podlahy v zavazadelníku. Tyto díly nebyl problém nahradit, pouze před napasováním blatníků je nutné nejprve odstranit vůle ve vychozených závěsech dveří, opravit mechanizmus kliky a západky zámků.  Spáry mezi blatníkem a dveřmi byly vyrovnány cínováním v rámci procvičení původních technologií. Poté byla celá karoserie upevněna na „manipulační šásko“.

Původní šásko bylo v relativně dobrém stavu, protože jsem však zvolil jako povrchovou úprav komaxit, byl použit pouze rám, diferenciál, listové péro – veškeré ostatní části jsou nové.

Nevýhody komaxitu

  • nejedná se o původní materiál
  • velká pracnost s přesností přípravy součástí na lak
  • oproti běžným materiálům mnohem vyšší cena
  • v případě poškození se obtížně opravuje

Výhody komaxitu

  • materiál si stále zachovává vzhled nového, původního laku
  • vysoká odolnost a s tím spojená snadná údržba

Sestavení šáska není nijak zvlášť pracné. Drobný problém činily vymezovací podložky zadních ramen, které jsou nestandardní a je nutné nechat si vyrobit nové. Spodek opravené karoserie byl opatřen ochranným nástřikem a celá karoserie byla připevněna na repasované šásko. Je zajímavé, že (podle mých zkušeností) vnější strany podlah u karoserií na Octaviích vyrobených do cca roku 1961, bývají v daleko lepším stavu než její mladší verze. Jde buď o náhodu nebo o změnu v druhu nátěrové hmoty, postupu práce v automobilce, co je správně, nevím.

Vytmelení do všech stran „kulatohranaté“ karoserie není práce na jedno odpoledne, ale když je co brousit a čím brousit – zvládne ji i amatér. Finální lak je akrylát – Glazurit. Výhrady vůči použití akrylátu, jako např. nepůvodnost, příliš velký lesk atp., mne nechávají chladným. Chci mít vůz s pěkným kabátem a nejsem restaurátorská dílna muzea.

Protože s vozem počítám jako s tažným pro obytný přívěs – byl instalován silnější motor, patnáctka z 1203. Také tato změna je bez problémů. Je pouze nutné nahradit původní setrvačník, který je upevněn ke klikovce 6ti šrouby, neboť patnáctková klika je na šrouby čtyři. Další možnost je ponechat patnáctkový setrvák s lamelovou spojkou, zhorší se vám komfort obsluhy spojkového pedálu, ale zato budete král na semaforech a po dvou letech ježdění s touto úpravou, jste zralí na reprezentaci v trojskoku.

Jsou jistě i jiné způsoby renovace, já jsem zvolil tento, netvrdím že je to správný přístup ale tak to jde taky.

J.K.

Napište svůj názor

*

:D :) :( :o 8O :? 8) More smilies »